Odpovědi do časopisu Blesk pro ženy

Otázky pro časopis Blesk pro ženy:

• Jak docílit psychické pohody i v pokročilejším věku?

Pečovat o své psychické zdraví, pohodu a vyrovnanost je nezbytné v jakémkoliv věku. Pokud tak činíme již od mládí, stane se péče o naše duševní zdraví a pohodu přirozenou potřebou, které věnujeme stejný čas i energii jako péči o naše fyzické zdraví.

V každém období našeho života zažíváme radostí, výzvy, ztráty, jsme nuceni dělat změny, mění se naše priority.

Velkou změnou v životě ženy je odchod dospělých dětí z domova. Mohou zažívat úzkost, frustraci, která bývá odborně nazývaná syndromem prázdného hnízda. I my jsme opustily primární rodinu, postavily jsme se na vlastní nohy, založily jsme si vlastní rodinu, pečovaly jsme o své děti, naše manželství, partnerský vztah. Tento proces je tedy nevyhnutelný a je v pořádku cítit smutek, prázdnotu, nejistotu.

Hledáme nový směr našeho života. Tento přirozený vývoj našeho života je možné nahlížet jako příležitost k naplnění našich osobních potřeb, snů, plánů. Čas věnovaný dětem můžeme využít k seberealizaci, partnerskému životu, dalšímu vzdělávání, cestování, sportu, koníčkům, na které nám v péči o rodinu nezbýval čas.

• Co pomůže být duševně mladý?

Duševně mladý je ten, kdo i přes pokročilý věk je stále otevřený novým poznatkům, zajímá se druhé, o svět, věnuje se činnostem, které ho naplňují radostí, žije bohatý společenský, kulturní život. Rozvíjí své schopnosti, znalosti, vztahy s blízkými, nebrání se změnám, pokud může a potřebuje i nadále pracuje, má stále sny, které realizuje, touhy a koníčky. Žije přítomností a je otevřený budoucnosti.

3) Kde brát radost ze života, i když není snadný?

Radost ze života je osobní rozhodnutí. Když jsme byli děti a dospívající, rozhodovali za nás rodiče, oni měli zodpovědnost za náš život. V dospělosti plně přijmeme, někdy nepřijmeme, zodpovědnost za náš vlastní život. Pokud se rozhodneme pro život, kdy se vnímáme jako oběť nepřízně osudu, žijeme do konce života s pocitem křivdy a nespravedlnosti světa. Pokud se rozhodneme vystoupit ze starých rodinných vzorců, proměníme svůj život a směr své jedinečné životní cesty.

Máme právo žít a tvořit si život takový jaký chceme, po kterém toužíme. Tvoříme náš život skrze sebe, vedeni našimi sny, představami, touhami, které nemusí souznít s očekáváním našich blízkých. Je to aktivní a vědomý proces. Zároveň reagujeme na situace, které k nám přichází z vnějšího světa, a k těm si vytváříme svůj osobní postoj, někdy se musíme přizpůsobit změnám, které neovlivníme, hledáme si místo v proměnlivém životě.

Vnitřní radost a soulad můžeme cítit i přes nepříznivé vnější okolnosti. Je důležité rozlišovat, to co se skutečně děje nám osobně a co nemá s naší osobní existencí nic společného. Náš život můžeme změnit kdykoliv, tak abychom žili spokojený a naplněný život.

4) Jak změnit pohled na svůj život, když se nepoštěstilo mít to, co jsem si přála (snila jsem třeba o dětech, muži, domku, ale nemám nic z toho)?

Žít tak, abychom své sny a přání naplňovali v přítomném okamžiku života, neodkládali jejich realizaci na "AŽ a POTOM". Žít v souladu sami se sebou.

Nebát se změn, opouštět staré nefunkční jistoty, věřit si, laskavě k sobě přistupovat, pečovat o své potřeby, milovat svůj život, v blízkosti druhých neztrácet svoji jedinečnost, respektovat sebe i druhé.

Aktivně pracovat ve správný čas na svých přáních, a pokud některá nejsou naplněná a já vím, že víc jsem pro to udělat nemohla, přijmout to s vědomím, že jsem to aspoň zkusila a nechat to být, netrápit se tím a nevnímat to jako selhání. S vděčností se radovat z těch, která se uskutečnila, a které žiji. Žít a prožívat život tak, abych ničeho nelitovala.